Blades of swords-úvod

18.11.2012 15:12

 

Já jsem Sonoko Suzuki a na úvod vám povyprávím,co se vlastně dělo,než jsem se dostala na Akademii Magických umění.

 

Bylo krásné jarní ráno,10 hodin.Já jsem ještě ospale ležela ve své posteli.Náhle se za příjemné vůně otevřely dveře do mého pokoje a já jsem uviděla moji vždy úsměvavou mámu,která voněla po skořici.,,Dobré ráno,spáči,"pověděla máma a vrhla na mě uličnický úsměv.,,Dobré,"pověděla jsem a povytáhla jsem si peřinu až po obličej.,,Ale no tak,vstávej,víš kolik je hodin ?"ptala se máma ,která se pomalým krokem blížila k mé posteli.Obrátila jsem se,koukla jsem na noční stolek a na hodinách bylo 10:04.,,Obvykle už jsi v tuto dobu na nohou,"pověděla máma,která si prohlížela fotku,kterou mám na nočním stolku.Je to fotka mě,když mi byly dva roky s tátou a mámou,téhdy jsme ještě byli štastná rodina.

Do té doby,než se máma s tátou rozvedli,táta někam zmizel a já jsem zůstala s mámou.Brzy to bude 5 let od té doby.

Máme se s mámou dobře,to ano,ale prostě to není jak v rodině.Máma na mě vždycky byla milá a hodná,mám ji ráda.

Pravda,s pěnezi na tom nejsme zrovna nejlíp,ale nám to nevadí,žijeme s tím,co máme.,,Dlouho do noci jsem si četla,"odpověděla jsem jí a na obranu jsem si peřinu potáhla až přes obličej.Máma si na nočním stolku všimne knihy s názvem Ztraceni ve lžích od Tifani Andersnové.,,Pořád se ti líbí takový druh knih?"zeptala se máma,poňěkud ledovým hlasem.Překvapilo mě to,otočila jsem se,abych jí viděla do tváře,ale viděla jsem jen její velký úsměv.

,,Ráno mi volal táta,"pověděla mi máma a pořád si prohlížela tu fotku.,,Co říkal?"zeptala jsem se s nadšením.Táta se nám ozýval jen fakt málo a nikdy se neukázal,vůbec si ho napamatuju,protože se rozešli v mích osmi letech a já mám velmi krátkou pamět',nepamatuju si ani,co jsem včera dělala.,,Chtěl by dnes večer přijet na návštěvu,"pověděla máma.

To mě opravdu překvapilo,táta nikdy nejezdil na návštěvu nebo tak podobně,nevěděla jsem co mám mámě odpovědět.

,,Řekla jsem mu,že by to asi nebyl moc dobrý nápad,"pověděla máma,když si všimla,že nevím co odpovědět.

,,At' přijede,"řekla jsem bezmyšlenkovitě,musela jsem prolomit to ticho,ono mě tak deptá.,,Já si nemyslím..."

Nezdvořile jsem mámě skočila do řeči .,,Ne,at' přijede,myslím si že je to dobrý nápad."

Chtěla jsem tátu konečně poznat.,,No,dobře,když tě to potěší.Půjdu mu to zavolat,"pověděla máma,sebrala se a odešla z mého pokoje.Jakmile zavřela dveře,obrátila jsme se na druhou stranu a měla jsem v plánu usnout.Akorát když jsem se otáčela,máma nahlédla do pokoje a řekla:,,Vstáváme." Zavřela za sebou dveře,já jsem se převalila na druhou stranu a znovu jsem usnula.

 

Ucítila jsem zázvor,slyšela jsem melodii a příjemný větřík.Pomalu jsem otevřela oči.Byla jsem v měkké posteli,ale nebyla to moje postel.Rozhlédla jsem se kolem,ale vůbec jsem to tu nepoznávala.Otevřely se dveře a do vnitř vešel dospělý muž.

,,Kdo jste ?"zeptala jsem se.,,Jsem tvůj otec." Cože?? Můj otec? ,,Jsem vládce světa dobra,až budeš připravena pomoct mi,přijd' na hranice Walkrissu." V tu dobu otec zmizel.